Proč agile? Týká se i nás? A co na to PM?

V podstatě dnes asi neexistuje žádná konference, odborné fórum, blog apod., kde by se alespoň zčásti neřešil agile, agilita, byznys agilita apod. Proč agile tolik zaplavuje debatu i praxi v mnoha firmách a dalších organizacích? Je to jen módní vlna, další buzzword? Nebo něco většího? Není to jen reflexe toho, že nejsme schopni plánovat a realizovat projekty standardními metodami a tak se uchylujeme k nějakému řešení, které by nás mělo spasit? Nebo je to celé vlastně trošku jinak?

Proč agile „zasáhne“ opravdu mnoho z nás?

Protože svět se změnil. Je rychlejší, turbulentnější, více VUCA (volatile, uncertain, complex, ambigious). Celá odvětví byznysu se mohou zcela změnit v řádu měsíců.

V lednu 2007 Apple představil iPhone. V březnu toho roku koupila firma Nokia (Kdo že? Aha – tehdejší dominantní výrobce mobilů…) za 8,1 miliardy USD (!!!) firmu Navteq. Ta se zabývala navigací pro auta a tehdy dominovala na trhu uličních senzorů. HW prvků, které monitorovaly stupeň dopravy a případně odkláněly navigovaná auta na jiné trasy. Nokia zamýšlela díky těmto senzorům dominovat na trhu s navigací a konkurovat tak Googlu a Applu. Ve stejné době vznikl v Izraeli malý startup Waze…

Waze nic nevlastní. Nemusí nákladně udržovat a spravovat síť HW senzorů. Jejich upgrade by byl minimálně v řádech desítek milionů USD. Každý uživatel Waze má svůj vlastní senzor – mobil, ze kterého aplikace sbírá data o provozu. Má tak přístup k datům z desítek milionů senzorů po celém světě, které nestály Waze ani cent.

V roce 2012 tržní hodnota Nokie spadla ze 140 miliard USD na 8,2 miliard… cenu, za kterou byl před tím koupen Navteq. Zato Waze byla v roce 2013 koupena Googlem za 1,1 miliardy USD… s necelou stovkou zaměstnanců a de facto žádným majetkem či infrastrukturou. Pěkná alegorie Davida a Goliáše, že?

Narušitelé byznysu a jednorožci

Salim Ismail to ve své knize „Exponential organizations“ popisuje jako jev spojený a exponenciálním nárůstem technologických možností. Jakmile lze něco převést na data, informace, je možné okolo toho postavit i velmi malý startup a zcela změnit pravidla nějakého odvětví. Určitým zlomem byl příchod cloudových technologií. Už nemusíte vlastnit a provozovat drahou infrastrukturu. Ale naškálujete si cloud služby podle potřeby… Potřebným HW jsou mobilní telefony, které jsou dnes de facto neustále připojeny k Internetu.

Však také zhruba od roku 2014 rapidně vzrostl počet nových společností, které od svého založení přesáhly hodnotu 1 miliardy USD. Tzv. jednorožci – unicorns. Obvykle (alespoň za začátku) malý startup, který přijde s novým byznys modelem a významně ovlivní, či změní zaběhané pořádky. A to velmi rychle. Salimem popisované exponenciální organizace toho jsou schopny i do jednoho roku…

proc agile unicorns

V IT světě je to dnes již jistota. Kdo se nestane firmou se značnou mírou agility, založenou na dodávání hodnoty (value driven) se zákazníkem v centru zájmu (customer centric), a to velmi RYCHLE, nepřežije nebo bude jen živořit.

Týká se to ale i mnoha jiných oborů – např. i dopravy (Uber, BlaBlaCar), logistiky (Coyote logistics – Uber v nákladní dopravě), ubytování (Booking, Air BnB), TV, video a hudebního průmyslu (Netflix, Spotify), bankovnictví (Revolut, N26), … je třeba pokračovat? Víte např. že první patent na digitální senzor a fotky má firma Kodak (Kdo že? 😊)? Kodak měl digitální fotoaparát již v roce 1975 (!) a Apple QuickTake z roku 1994 měly sice nálepku Apple, ale vyráběl je Kodak. Jehož management si nedokázal představit svět bez kinofilmu… (čeho že?).

Kde všude číhají „narušitelé“

Řeknete si, dobrá, ale jsou věci, které nelze takto jednoduše měnit. Třeba dodávky elektřiny a dalších komodit. Vážně? Nedávno proběhla médii informace, že firmy již vyjde levněji (cena za kW) si vyrobit vlastní elektřinu (solární systémy apod.) než ji nakupovat… Byla např. představena střešní taška s funkcí FVE. Nebo domácí výrobníky vodíku pro palivové články. Atd. Dnes ještě drahé, ale Moorův zákon platí i zde. Poměr cena / výkon se vyvíjí exponenciálně. 3D tiskárna stála před deseti lety 40 000 USD. Dnes to je 100 USD (u nás díky clu o něco více, ale i tak – viz zde). Spotřební zboží.

Vývoj a růst v daných odvětvích, která jsou takto „zasažena“ exponenciální technologií už není lineární a firmy již nerostou akvizicemi a nemají sílu ze své velikosti. Dynamika je exponenciální a komplexní. A které odvětví dnes není nějakou exponenciální technologií zasaženo? Nejedná se jen o 3D tisk, ale i průmyslové roboty, Interenet věcí (IoT), drony, biotechnologie (cena za stroj na sekvencování DNA má podobný průběh jak za 3D tisk), atd.

Je zřejmé, že přístupy, které zajišťovaly úspěch ve 20. století, jsou v 21. století odsouzeny k neúspěchu. Zatímco před 100 lety byla životnost organizace v žebříčku S&P 500 nějakých  67 let, v roce 2015 to bylo již jen 15 let. To znamená, že okolo 40% těchto Fortune 500 společností již v roce 2025 nebude.

Proč agile zasáhne i klasické PM?

Stále samozřejmě zůstane oblast, ve které bude dávat největší smysl postupovat stylem klasického, prediktivního projektového řízení. Např. stavět most v krátkých vývojových cyklech nedává moc smysl. Model CYNEFIN tuto oblast popisuje jako komplikovanou doménu. Oblast tzv. známých neznámých, ve které potřebujete experta, který danou oblast analyzuje a navrhne řešení. To je následně implementováno (více o CYNEFIN píšeme např. zde). Tomu odpovídá i prediktivní projektový přístup, vodopád. A dává v takovém kontextu i nadále smysl.

cynefin proc agile

Ovšem tato oblast se začíná dramaticky zmenšovat, tak, jak se okolní prostředí stává rychlejším a komplexnějším. PM přístup typu vodopád se zde stává příliš pomalým a neschopným doručit hodnotu včas (nebo tu správnou). Jednoznačným trendem i v klasickém PM jsou spíše iterativní a inkrementální životní cykly – což je také vlastně forma agility, byť ne tak silná jako třeba SCRUM (a proto mimochodem i na našem základním tréninku Projektové řízení krok za krokem učíme spíše tyto flexibilnější přístupy, když chceme dodávat smysluplné znalosti a dovednosti použitelné v současné době).

I PMI, určitá bašta konzervativního přístupu vydala spolu s 6. verzí svého standardu PM BoK 2017 Agile Practice Guide. A nebo v roce 2019 třetí edici svého „Practice standard for Work Breakdown Structures“ (druhá edice je z roku 2006!). A co je ve třetí verzi nového? Především použití WBS v iterativních, inkrementálních a agilních životních cyklech. To v druhé verzi vůbec nebylo… Dále je tam i přímo namapování na Agile practice guide atd. Jinými slovy, i PMI už pochopilo, proč agile musí zařadit do svého standardu, pokud chce přežít. Svět kráčí agilní cestou.

Co si z toho tedy vzít?

Celkově se stává nutností významně zkrátit cyklus zpětné vazby, kterým si ověříme, že jdeme správně. Že doručujeme něco, co má hodnotu pro zákazníka. To je podstata agility (na tréninku Agile a SCRUM nám k vysvětlení tohoto principu skvěle funguje hra lego4scrum, která opravdu mnohým otevírá oči). A samozřejmě i agile je něco, co je potřeba zvládnout, umět. K vidění je bohužel i mnoho velmi nepodařených pokusů – jak popisujeme např. i zde.

A to vše platí na celofiremní úrovni. Realizovat dnes projekt, jehož zadání vzniklo někdy před rokem je velmi pravděpodobně nesmysl, který nedopadne dobře. Pokud to zadání neupravíme podle nových podmínek a to nebudeme v co nejkratších cyklech dělat i během realizace. Dostáváme se spíše do období vizí a smyslu konání, než SMART cílů a fixních ukazatelů. O zastaralosti command and control způsobu řízení celé organizace nemluvě (to řešíme např. i na tréninku Projektový management 3.0). Dnes jsou aktuální OKR a podobné způsoby směrování, zatímco osobní KPI jsou na smetišti dějin. To je odpověď na otázku, proč agile.

Důležité je uvědomit si, že se to týká celé organizace. Ta může být klidně nositelem i prediktivních projektů, pokud to bude dávat smysl. Nicméně je pravděpodobné, že se velká část agendy bude ubírat spíše agilnějšími cestami. Už není čas vyvíjet produkt dva roky, když start-up z garáže to zvládne za dva měsíce a přes AppStore, Amazon apod. služby je schopen jej distribuovat celosvětově (a Foxconn případně vyrobí tolik kusů, kolik bude třeba, pokud to bude HW a Amazon či Alibaba je rádi doručí).

A mimochodem, ve firmách, kde funguje agile dobře, je také obvykle velmi kladně hodnocena firemní kultura. A celkově jsou tato místa považována jako ta nejlepší pro práci. Takže ti šikovní chtějí dělat tam. Chcete je také?

Proto všechny managementy, které jsou při smyslech, dnes skloňují agilitu, potažmo byznys agilitu ve všech pádech. Je to budoucnost. Buďte tedy připraveni!

 

Jan Doležal

Komentáře (0)

Zatím žádný komentář.

Přidejte váš komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Pole označená hvězdičkou (*) jsou povinná.

Nejčtenější