Univerzální agilní principy

V rámci našeho tréninku Agile & SCRUM se stále častěji dostáváme do diskuze o Non-IT agile a celkově o agilitě jako takové (než o agilním vývoji SW produktů). Dělal jsem průzkum, ale zdá se, že není na světě nic takového jako univerzální agilní principy, které by byly určitým společným vodítkem. Posledním počinem ohledně formulace principů, podle kterých se řídit je zdá se Agilní manifest a jeho 12 principů. Jenže to je materiál z roku 2001 vytvořený vývojáři SW o vývoji SW. Velkým přínosem v daném kontextu není ani dodatek z roku 2005 „PM declaration of interdependence„, určený pro lepší projektový management agilního vývoje sw (což samotné zní dost podivně). V roce 2009 byl pak vydán další manifest, tentokrát Software Craftsmanship Manifesto – a tedy opět věc o vývoji SW.

Agilita však dnes již zdaleka není jen o vývoji SW produktu a není to jen SCRUM. Je to dnes mnohem širší oblast a určitá vodítka a směry by mohly být užitečné pro všechny, kdo se v dané problematice potřebují zorientovat. Ve zmíněných 12 principech také vlastně není přímo zmíněna „hodnota“, a přitom je to podle mne velmi důležité hledisko. A také mne už upřímně řečeno nebaví pořád dokola absolvovat diskuze o tom, že např. princip „Funkční software je primárním měřítkem pokroku“ lze abstrahovat do jakéhokoliv prostředí. Rád bych tedy tímto provedl první krok a, řekněme v první betaverzi, zformuloval univerzální agilní principy. Jako výchozí bod širší diskuze, kterou očekávám ;). Pojďme tedy na to!

Univerzální agilní principy pro všechny obory a aplikace:

• Hodnota pro zákazníka (business value) je naším primárním zájmem;

• Spolupráce a co nejčastější komunikace na osobní bázi je zásadní;

• Akceptujeme proměnlivost prostředí a změny jako příležitost dodat lepší hodnotu;

• Rychlá zpětná vazba a transparentnost je pro správný postup nezbytná;

• Udržitelnost a stabilita musí být vědomě řízena;

• Jen skutečný tým podává excelentní výkon.

To bylo rychlé, že? Aby z toho ale nebyl „jen“ další „manifest“, pojďme se ještě podívat na to, co tím chtěl básník, respektive má maličkost, říct.

Univerzální agilní principy s komentářem

Hodnota pro zákazníka (business value) je naším primárním zájmem

• Hodnota je to, co se počítá. Hodnota pro zákazníka (uživatele) znamená jasný užitek, naplnění potřeb. Výstup, který nepřináší zákazníkovi užitek pro něj nemá hodnotu. Např. zřízené staveniště firmy nemá pro rodinu, která se chce nastěhovat do nového domu žádnou hodnotu. Tu má až ten dům (nebo jeho použitelná část).
• Ať už vyvíjíme nějaký produkt, poskytujeme službu nebo se staráme o chod nějakého systému, můžeme dodávat hodnotu.
• Dodáváme zákazníkům (uživatelům) dobře fungující výsledky a výstupy, které řeší jejich potřeby a problémy. Tak dobře, jak to jen lze.
• I část zamýšlené funkcionality, produktu nebo služby (např. i prototyp) může přinášet velkou hodnotu.
• Snažíme se dodávat hodnotu průběžně a rychle (což nám pomůže i se zpětnou vazbou).
• Dodaná hodnota, aneb to, co reálně funguje a má přínos pro zákazníka, je primárním měřítkem pokroku (nastavený databázový server nebo zřízené staveniště hodnotu pro zákazníka nemá).

Spolupráce a co nejčastější komunikace na osobní bázi je zásadní

• Nejlepších výsledků dosahujeme každodenní osobní spoluprací.
• Maximálně podporujeme možnost osobního setkání, pokud to není možné, je vždy lepší telekonference či telefon než email.
• Vyhýbáme se komunikaci přes „tickety v systému“ (což neznamená, že výsledek interakce není vhodným způsobem zaznamenán).
• Spolupráce je na co nejvyšší úrovni nejen v týmu, ale i se zákazníkem a s dalším okolím – zainteresovanými stranami. S těmi klíčovými nejlépe na každodenní bázi.

Akceptujeme proměnlivost prostředí a změny jako příležitost dodat lepší hodnotu

• Změna je součást vývoje produktu či realizace projektu a my to plně akceptujeme.
• Vítáme změnu jako možnost udělat věci lepší a dodat pro zákazníka lepší hodnotu. A to i v pokročilé fázi realizace.
• I v rámci týmu se snažíme průběžně reflektovat, měnit a vylepšovat svůj způsob práce a spolupráce, např. formou retrospektiv.

Rychlá zpětná vazba a transparentnost je pro správný postup nezbytná

• Dodáváním hodnoty průběžně a co nejčastěji (dny a týdny spíše než měsíce) získáváme reálnou zpětnou vazbu, validaci, zda jsou naše předpoklady správné a zda postupujeme správným směrem.
• Čím častěji dodáme část hodnoty a získáme na ni zpětnou vazbu, tím menší je riziko zbytečné práce či nutnosti předělávek a oprav.
• Častá zpětná vazba také zvyšuje předvídatelnost dalšího vývoje a snižuje riziko nesplnění termínu či nenaplnění očekávání.
• Experiment je v dynamickém a komplexním prostředí nejúčinnější a nejrychlejší způsob, jak se poučit a přizpůsobit. Např. první nákres rozvržení kuchyně ve více variantách nám ukáže, kudy ano a kudy ne (empirismus).
• Velmi důležitá je transparentnost a viditelnost (pro všechny zainteresované) toho, na čem se právě pracuje, co se chystá dál atd. (např. formou KANBANu).

Udržitelnost, kvalita a stabilita musí být vědomě řízena

• Snažíme se o udržitelné, stabilní tempo práce, což umožní lepší předvídatelnost vývoje. Vědomě plánujeme i čas na opravy, plánování dalších iterací, seberozvoj a další operativu, tak, aby tyto aktivity nezvladatelně nenarostly a nezablokovaly produktivní části práce.
• Trvale věnujeme pozornost technické dokonalosti a dobrému designu. Tak nebudeme hromadit tzv. technický dluh. Když např. neuděláme řádně a s dokumentací rozvody technických sítí na pozemku, ale prostě to nějak rychle nataháme, velmi si zkomplikujeme jakékoliv budoucí zásahy.
• V tomto kontextu je velmi důležitá široká shoda na tom, co znamená HOTOVO.
• Jednoduchost návrhu je pro udržitelnost nezbytná. Nevyrábějme příliš komplikovaná řešení, která bude problém později upravit.

Jen skutečný tým podává excelentní výkon

• I když lze pracovat i samostatně, nejlepší výsledky vznikají v sebeřízených (selfmanaged), mezioborových (crossfunctional) a co nejstabilnějších týmech. Např. tým lidí seskupený okolo jedné produktové řady 3D tiskáren, složený z designéra, konstruktéra, technologa, návrháře HW, vývojáře SW a člověka z výroby. Snažíme se tedy takové postupně vytvářet.
• Skutečný tým je postaven na motivovaných jedincích, kterým je třeba důvěřovat. Pokud to tak není, je třeba k tomuto stavu směřovat.
• Nejvíce angažované týmy a jedinci staví na principech autonomie, mistrovství a smyslu: Lidé musí vidět ve svém konání smysluplný důvod, mít možnost uplatnit své dovednosti a mít volnost ve způsobu provedení.
• Management by měl krom stanovování směru především vytvářet prostředí pro vznik a rozvoj sebeorganizovaných týmů.
• Je mnohem efektivnější vytvářet skvělé týmy a těm následně zadávat práci než vytvářet tým kolem nové práce (zakázky, projektu, …).

Jak dál?

Již v úvodu článku jsem uvedl, že výše uvedení univerzální agilní principy považuji v této podobě za betaverzi, výchozí bod další diskuze. Budu tedy rád za všechny připomínky a komentáře směřující k tomu, aby se z daného počinu stala užitečná pomůcka. Ať už pro fungující agilní týmy a organizace nebo pro ty, kteří se zatím v problematice příliš neorientují.

Pozn.1: Anglická verze tohoto článku je umístěna zde.

Pozn.2: Článek a univerzální agilní principy byly mírně upraveny 16.02.2021.