Dny sekcí SPŘ 2010 – fotoreportáž

Dny sekcí SPŘ (www.dnysekcispr.cz) jsou společným počinem odborných sekcí SPŘ „Projektově orientované společnosti“ (POS) a „ICT projekty“ (ICT), jehož hlavním cílem je umožnit sdílení znalostí a zkušeností mezi lidmi zabývajícími se aktivně projektovým řízením a řízením prostřednictvím projektů. Nejedná se o klasicky pojatou konferenci, ale spíše o prakticky zaměřený workshop se snahou vtáhnout do diskuzí k nadneseným tématům co největší počet účastníků, a současně jedinečnou příležitost k navazování a udržování osobních kontaktů lidí z oboru.

Hlavním tématem byla tentokrát rizika a pak určitý pelmel příspěvků no nových trendech a pohledech na problematiku projektového řízení. Zvláště první téma se pro svou komplexitu jevilo poněkud rizikově… na různých jiných konferencích se nejedná o příliš oblíbené téma. Buďto jsou příspěvky k smrti nudné nebo akademické nebo obojí dohromady a tak se jim organizátoři obvykle vyhýbají.

Prezence fungovala od časných hodin.

Na poslední velké PM konferenci ve Zlíně sice řada příspěvků s tématikou rizik zazněla, ovšem dost potvrzovaly výše uvedené pravidlo nebo se tematicky přespříliš kryly – a tím byl i jinak zajímavý příspěvek rázem nudný, když jste slyšeli to samé po třetí… Nicméně, směle do toho – je to výzva. Možná právě proto byl zájem o akci opět výrazný a kapacita se s přehledem naplnila.

Kapacita byla naplněna a publikum plné očekávání.

Úvodním slovem a příspěvkem tentokrát otevřela moje maličkost (Jan Doležal – PM Consulting). Snažil jsem se zamyslet nad příčinami, proč se velmi často praktické řízení projektů tolik odlišuje od toho, co je popsáno v různých standardech. Hned bylo zřejmé, že pokud by se diskuze rozjela až příliš, mohli bychom u tématu zůstat celý den a na ostatní přednášející by se nedostalo…

Úvodní příspěvek J. Doležala.

Rychle jsem tedy předal slovo Doc. Lackovi, který je jednak určitý guru projektového managementu u nás, druhak je autorem metody pro analýzu a řízení rizik RIPRAN a do třetice vymyslel téma prvního dne (mimo jiné metoda RIPRAN slavila 10 let).

Doc. Lacko hovoří o rizicích.

Pan docent provedl plénum historií práce s riziky a zdůraznil sílící potřebu jejich komplexního řízení. Pak hned uvedl svého prvního hosta, PhDr. Ing. Kruliše (PREP Praha), který představil svůj magnum opus, metodu pro komplexní řízení rizik v organizaci jako celku, metodu IPR. Naštěstí byli účastníci ještě dost čerství a byli schopni metodu jakž takž pojmout – toto byl opravdu výlet do velké komplexity a složitosti. Klobouk dolů, dát něco takového dohromady.

Metoda IPR.

Následně jsme se k určité úlevě dostali k metodě o několik řádů jednodušší, metodě RIPRAN, kterou Doc. Lacko k jejímu desátému výročí připomněl. Trošku mimo plán byl fakt, že místo původně plánované diskuze o zkušenostech s impelmentací metody do firemních struktur, respektive ke zhodnocení postavení metody jako takové, se diskuze stočila k jejímu praktickému nasazení.

Zaujaté publikum.

Takže jsme nakonec kreslili na flipchart různé příklady a principy. Což nebylo vůbec špatně, publikum to zajímalo a bylo spokojeno, že si něco praktického odnese.

J. Doležal a Doc. Lacko vysvětlují RIPRAN.

Z organizačního hlediska jsme ne zcela šťastně zařadili další ze složitějších metod hned po obědě. Naštěstí jsme udělali obědovou přestávku dostatečně dlouhou a tak se nekonalo žádné faux pas a RNDr. Weinberger (TIMING) vcelku v klidu představil metodu SCENGEN, která řeší různé možné scénáře a jejich vzájemnou interakci.

SCENGEN RNDr. Weinbergera.

Styl diskuze přednášejícího byl tentokrát poněkud razantnější, což alespoň všechny po obědě probudilo a všichni tak mohli plně vnímat ozdobu prvního dne, půvabnou Ing. Adáskovou (RPIC ViP), která odborné plénum seznámila s průzkumem o řízení rizik v ČR. Většina publika věnovala tomuto příspěvku mimořádnou pozornost, a to i co se obsahové stránky týče.

P. Adásková prezentuje výsledky svého průzkumu.

Následně proběhla pauza na ubytování všech, kdo přenocovali, a v pět začala panelová diskuze. Pravda, nakonec to byla spíše diskuze volná, ale i tak podnětná a především intenzivní. Byť není zcela jisté, k jakým konkrétním závěrům se dospělo. Pravda, i diskuze může být cíl (což je konec konců dobré motto dnů sekcí jako takových).

Panelová diskuze, respektive paneloví diskutující.

Uff, a první den je za námi, co se týče organizačního zabezpečení, vše proběhlo jak mělo. Obsahově, alespoň co se zpětné vazby dotazníky týče, jsme také nepropadli (byť jsme měli ze zvoleného tématu opravdové obavy). Fajn.

Hlavní viníci, pardon, organizátoři prvního dne: Jan Doležal a Petra Jíhlavcová.

Druhý den již měl obsahově na starosti především Mira Vlach (www.mira-vlach.cz), můj věrný kolega, volnonožec a spolubojovník (co se Dnů sekcí týče).

I druhý den bylo plno.

Sám zahájil představením vize poradenské firmy Gartner ve smyslu, že za deset let se bude pracovat hodně mimo kancelář, spíše než týmy budou vznikat jakési roje (rychle vzniknou i zaniknou) a celkově to bude dost dynamicky (chaoticky) bzučet… Nebyl jsem sám, kdo měl pocit, že je asi tak deset let napřed… ale faktem je, že takového dělníka ve šroubárně se to asi příliš nedotkne a dál bude moci v klidu číst Vergilia v originále. Takže predikce zřejmě platí, ale někdo už v tom stavu je, někdo k němu rychle směřuje a pro někoho to není a nebude vhodný způsob práce.

Mira Vlach a vize společnosti Gartner.

Futuristickou diskuzi dobře posílil přípěvek Dana France (Shine Consulting), který hovořil o tzv. Wikinomii – velmi nového pohledu na tvorbu hodnot. sice trošku mimo oblast PM, ale velmi, velmi blízko a s nezanedbatelnými důsledky i do oblasti ryzího PM – minimálně co se obsahu projektů týče.

Wikinomie v podání Dana France.

Pak měli pestrost doplnit další dva rétoři, Ing. Černý z Metrostavu a Ing. Volejníková z MZLU… bohužel, poslední jmenovaná se náhle pro nemoc omluvila a pan Černý byl kdesi na cestě. Volně jsme tedy program posunuli a vystoupil pan Páleník z PRO IT Services (první, ale nikoliv poslední přednášející zo Slovenska). Téma bylo spíše aktuální než futuristické – provázanost procesního a projektového řízení za účelem zvýšení efektivity. Bohulibý záměr.

Procesy, projekty a Tomáš Páleník.

Téma ne zcela opustil Martin Adámek (MBP Consulting), který se však na problematiku díval z jiného úhlu a výšky. Účastníci byli zasvěceni do principů realizace strategie pomocí projektů, programů a portfolií. Krásné téma, s nímž by měla být obeznámena velká část i neprojektového managementu u nás… nu, co dělat, nepřijeli. Tak snad příště. Alespoň mají letošní účastníci konkurenční výhodu – znalost.

Strategie a PM od Martina Adámka.

Velmi prakticky zaměřený den poněkud usměrnilo vystoupení Štefana Ondeka, o aplikaci standardů OCG, tedy PRINCE2, MSP, P3O a jejich vzájemné provázanosti. Faktem je, ať už populárním nebo ne, že určitá standardizace je nutná, pokud si máme v těch budoucích rojích nějak rozumět… nebude čas učit jak jinak to kdo dělá, to bude příliš časově náročné… (alespoň to si subjektivně myslím a třeba časem asertivně změním názor).

Štefan Ondek, OCG, P3O, MSP a další tajuplné zkratky…

Již mírně znavené publikum hodně oživili Michal Vallo (AguarraB) a Václav Stoupa (WebExpo), kteří představili proti několika předchozím příspěvkům v podstatě protichůdné přístupy – agilní metody vývoje SW, jako SCRUM apod. Velmi zajímavým bylo zjištění, že ačkoliv se takové metody mohou zdát vnějším pozorovatelům jako určitý chaos a anarchie, opak je pravdou. Jedná se o dost drsný drill.

Agilní drill.

Den uzavřel konečně dorazivší pan Černý z Metrostavu, jehož příspěvek o rizicích v rámci investiční výstavby byl po agilních metodách jako z jiného světa. Těch kontrastů bylo druhý den opravdu hodně. A to bylo dobře, čemuž nasvědčuje dotazníkové hodnocení.

Stavební sekci SPŘ reprezentoval Josef Černý.

Sečteno a podtrženo, třetí ročník Dnů sekcí SPŘ je úspěšně za námi a i když téma rizik bylo rizikové, pesimistické scénáře se naštěstí nezrealizovaly a laťka zůstala zhruba na úrovni loňského roku, což je na jedné straně nepříliš potěšující, na druhé straně úspěch, když zvážíme výšku laťky a letos zvolené téma.

Velká část týmu PM Consulting (zleva: Jiří Krátký, Jan Doležal, Petra Jíhlavcová, Ondra Cingl).

Vzhledem k tomu, že mnohé reakce v dotaznících byly velmi pozitivní, především co se formátu akce v porovnání s klasickými konferencemi týče a v početných výzvách typu: „Jen vytrvat!“, nebo: „Jak říkáme my projektoví manažeři, nemusí pršet, jen když kape…“, vytrváme, splníme a překonáme!

Tedy nashledanou na Dnech sekcí SPŘ, které příště proběhnou opět 19. a 20. 10., tentokrát ovšem 2011!