Scrum Guide 2020 – v čem jsou hlavní změny nové verze?

V půlce listopadu 2020 vyšla nová verze hlavního agilního rámce – Scrum Guide 2020. Změn není mnoho, avšak jsou zajímavé a rozhodně ku prospěchu věci. Obecně lze říct, že Scrum Guide 2020 se jednak přizpůsobil dobré provozované praxi a jednak je zas o něco lepším vodítkem pro ty, kdo se Scrumem začínají. Zároveň se celý dokument zjednodušil a zeštíhlel, což je také jen dobře. Týmy zas mají možnost mít o něco více volného prostoru v aplikaci a přitom být v souladu se Scrum Guide. Pojďme se tedy podívat na jednotlivé změny oproti verzi 2017.

1. Volnější pojetí Scrum Guide

Verze 2017, čtvrtá verze, byla díky snaze o upřesnění poněkud normativnější, než byl Scrum Guide na začátku. A jak byl také původně zamýšlen. Mělo jít o minimální, avšak dostatečný rámec pro práci agilních týmů. Pátá verze (2020) se k tomuto pojetí vrací. (Pokračování textu…)

Kmenové vůdcovství – klíč k agilní kultuře

Kmenové vůdcovství (Tribal leadership) je název knihy kterou napsali Dave Logan, John King a Halee Fisher-Wrightová. Shrnují v ní výsledky svého desetiletého výzkumu v 24 organizacích s celkem 24 000 zaměstnanci. Poprvé vyšla v New Yorku v roce 2008 a zřejmě i díky tomu není zaměřena na agilní a neagilní firmy a kultury. Otázka agility se v ní vlastně vůbec neřeší. Nicméně, výsledky daného výzkumu mají obrovský přesah, ať už do konvenčně či agilně řízených firem a týmů. V současném kontextu může kmenové vůdcovství velmi napovědět, proč se některé změny (např. agilní transformace, ale nejen ta) prostě nedaří a co se s tím dá dělat.

Výzkum, který je základem „teorie“ kmenového vůdcovství je položen na základních otázkách: „V čem se vlastně liší úspěšné firmy? Jak je možné, že např. dvě nemocnice, které jsou od sebe přes ulici a mají tedy tytéž podmínky, vykazují zcela rozdílné výsledky? V jedné chtějí všichni pracovat nebo mít stáž, zatímco o druhou není zájem?“.

Odpovědí jsou kmeny, respektive těžiště kultury v těchto kmenech. Naši výzkumníci si totiž povšimli, že ať už je organizace jakkoli velká, lidé se v ní shlukují do skupin mezi 20 a 150 členy. Tyto skupiny, které jsou označeny jako kmeny, vykazují silné sdílení určitých znaků, principů a způsobů chování. Tedy kultury. Víc než 20 lidí je potřebných pro dostatečnou rozmanitost a počet vazeb, méně než 150 zase znamená, že členy své skupiny, svého kmene, dostatečně znáte. Asi jako se mezi sebou znají lidé v malé obci. (Pokračování textu…)

Hybridní řízení projektů – budoucnost nebo chiméra?

Co je to hybridní řízení projektů? Jedná se v podstatě o jeden z výsledků diskuze, zdali řídit projekty a vývoj konvenčně (vodopádově) nebo některým z agilních přístupů. Někteří jsou přesvědčeni, že je optimální oba přístupy kombinovat a používat současně. Velkým propagátorem tohoto smíšeného přístupu je David R. Robins, který o tom publikuje články a dal dohromady dokonce i Hybrid project management manifesto a také sw nástroj na podporu tohoto způsobu řízení.

Existuje už jen málo fanatických pravověrců, kteří by tvrdili že prediktivní nebo agilní přístup je ten jediný vhodný vždy, všude a za všech okolností. Většina lidí s praktickými zkušenostmi dobře ví, že prediktivní způsob řízení projektů má své místo a je v určitém kontextu nejlepší řešení. A na druhé straně, je jasné, že jsou kontexty a zadání, kdy je nejlepší postupovat agilně. Hybridní přístup se snaží využít výhody obou přínosů, nicméně vtírá se pochybnost, aby při tomto řešení ala „chytrá horákyně“ nedošlo k „vylití vaničky i s dítětem“. (Pokračování textu…)

Vývoj týmu – od skupiny jednotlivců k týmové synergii

Co je vývoj týmu si můžeme nejlépe představit na bázi vlastní zkušenosti. Ať už řešíme projekt nebo vývoj produktu nebo nějakou podobnou činnost, velmi často spolupracujeme s jinými lidmi. Většinou se takovému uskupení říká tým. Ale není tým jako tým a žádný tým nevznikne lusknutím prstu nebo sepsáním lidí na papír nadepsaný „Tým X“.

Jistě jste už zažili situaci, kdy se octnete v novém kolektivu. Už když jste se octli v první třídě základní školy. Či prvním ročníku střední nebo vysoké školy, poprvé v práci atd. Některé lidi jste možná znali lépe z minula, některé jen od vidění, jiné vůbec. Prostředí bylo také nové, stejně jako způsoby práce a požadované výsledky. Prvních pár hodin, dnů, či týdnů bylo zřejmě dost náročných, než si vše „tak nějak sedlo“. Po určitém čase se vše zaběhlo do určitého rytmu, nové věci se staly návykem a celkově jste si prostě zvykli. Ale bylo to dobře nebo špatně? Jak jste se cítili? Jak to bylo efektivní? Někdy lepší, jindy horší, že? V čem byly ty hlavní rozdíly? Nejspíše v tom, do jaké fáze vývoje týmu jste se dostali.

(Pokračování textu…)

Představujeme nové online kurzy pro dnešní chaotickou dobu!

Rok 2020 bude zřejmě synonymem pro proměnlivost, turbulentnost, chaos a změny. Mnoho z nás muselo náhle ze dne na den řešit nové výzvy. Jak najednou pracovat s týmem, který sedí doma? Jak řešit významné změny na projektech s předpokladem dalšího nepříliš předvídatelného vývoje? Jak spolupracovat, když se nemůžeme sejít v jedné zasedačce s flipchartem? Jak spouštět projekty řešící nové podmínky a kontext? Jak motivovat lidi, kteří jsou najednou vytržení z normálního rytmu a musí se nad rámec své běžné praxe stát třeba i domácími učiteli? Pro podporu všech, kteří se dostávají do obdobných situací, jsme vyvinuli zcela nové online kurzy.

Od začátku jsme nové tréninky vyvíjeli pro současný turbulentní kontext a jako online. Z toho důvodu jsme stanovili základní čas realizace jako jeden den a to od 9:00 do 15:00. Podle nás rozumné maximum, které je v online prostředí efektivní. Všechny nové kurzy tedy spojuje teze online v jednom dnu. Naživo a se skvělým lektorem. (Pokračování textu…)

PM Konference Komory projektových manažerů 2020 je za námi!

PM konference pořádaná Komorou PM a společností Symphera se uskutečnila 16. a 17.9. v Praze v centru Cubex. Tematicky se bude věnovala konfliktům a sporům typu IT proti byznysu, agile proti PM, softskills versus hardskills apod., z čehož vzešlo zastřešující téma „Connecting the dots“.
Už tradičně jste mohli absolvovat i workshop PM Consulting, který byl tentokrát na téma „Delegování a empowerment pro byznys agilitu.“ Ukázali jsme si některé koncepty Managementu 3.0, zahráli si delegační poker a naučili se používat Delegation board. Jednalo se de facto o ukázku našeho tréninku Vedení týmů.
Program PM konference celkově lákala na zajímavá jména a témata, z ČR i zahraničí. Nechyběla ani inspirativní přednáška mimo hlavní obor. (Pokračování textu…)

Projektový manažer v roce 2020 – výzvy i příležitosti

Kdo je projektový manažer v roce 2020? Co dělá a co by měl umět? Jak moc se daná profese či role posunula?

„Klasické“ projektové řízení spočívalo především v tvorbě plánů a postupů pro dosažení cíle projektu a následné koordinaci členů projektového týmu v mezích daných plánů. Většina standardů projektového řízení, jako IPMA ICB či PMI PM BoK nebo i metodika PRINCE2 popisovaly procesy, metody a techniky tvorby takových plánů a následné sledování průběhu projektu. Respektive plnění těchto plánů. Certifikace podle těchto standardů pak byly plné otázek a příkladů na příslušné metody. Jako je CPM (metoda kritické cesty), EVM, WBS, analýza rizik a další, především tzv. tvrdé metody a techniky pracující s čísly. (Pokračování textu…)

Temný SCRUM a co s ním?

Co je Temný SCRUM? Je to jev, se kterým se stále častěji setkáváme během našich angažmá v různých firmách nebo při diskuzích na našich kurzech. V anglicky mluvících zemích tomu říkají „Dark SCRUM“, temný SCRUM nebo také technický SCRUM. Tyto projevy vedou velmi často k selhání pokusu o agilní přístup a k následnému odporu k čemukoliv, co začíná slovem agilní. O co vlastně jde a jak zůstat na světlé straně SCRUMu? (Pokračování textu…)

Univerzální agilní principy

V rámci našeho tréninku Agile & SCRUM se stále častěji dostáváme do diskuze o Non-IT agile a celkově o agilitě jako takové (než o agilním vývoji SW produktů). Dělal jsem průzkum, ale zdá se, že není na světě nic takového jako univerzální agilní principy, které by byly určitým společným vodítkem. Posledním počinem ohledně formulace principů, podle kterých se řídit je zdá se Agilní manifest a jeho 12 principů. Jenže to je materiál z roku 2001 vytvořený vývojáři SW o vývoji SW. Velkým přínosem v daném kontextu není ani dodatek z roku 2005 „PM declaration of interdependence„, určený pro lepší projektový management agilního vývoje sw (což samotné zní dost podivně). V roce 2009 byl pak vydán další manifest, tentokrát Software Craftsmanship Manifesto – a tedy opět věc o vývoji SW. (Pokračování textu…)