Agilní organizace – systémový pohled

Co je Agilní organizace? Poměrně jednoduchá otázka s velmi komplexní odpovědí. Mnoho „definic“ uvádí, že to je organizace schopná rychle reagovat na změny. Lze se také dočíst, že se jedná o organizační uspořádání ve formě ploché organizační struktury, adaptivní sítě multifunkčních týmů. A další informace a postřehy, které však mají dohromady jeden společný nedostatek. Soustředí se vlastně jen na tu nejvíc adaptivní, agilní část a vůbec neřeší, že v organizaci jako celku probíhají i aktivity jiné povahy. Procesní, projektové.

Pokud si však chceme udělat realistickou představu reálně fungující agilní organziace, musíme zahrnout i tyto „obyčejné“ věci. Jinak nám v daném modelu bude vždy něco chybět. Pojďme tedy celou záležitost na chvíli uvažovat systémově, jako celek. (Pokračování textu…)

LEAN – jeden z kořenů agility. Poznejte jej!

Co je to LEAN? A jak souvisí a agilitou? Pokud chceme být jako tým či organizace přizpůsobivější, agilnější, je dobré se o LEAN konceptu něco dozvědět. Je to totiž jeden z kořenů agilního způsobu práce týmů i fungování celých organizací.

Většina současných výrazů zahrnujících slovo LEAN má původ v padesátých letech minulého století, když okolí začalo zkoumat specifický výrobní systém a praktiky v automobilce Toyota (Jak je možné, že mají stejný objem produkce na poloviční ploše a s polovinou personálu???). Systém byl totiž o dost odlišný od tehdejšího standardního pojetí, ve kterém dominuje silná hierarchie a její manažeři myslí za níže postavené, u kterých se žádné myšlení neočekává, nepředpokládá a nechce. V Toyotě chtěli již od poloviny dvacátého století pravý opak. (Pokračování textu…)

Diskuze o hybridních přístupech

Zveme vás na diskuzi o hybridních přístupech k řízení projektu, vývoji produktu, dodávkách služeb atd. V úvodním webináři „Hybridní řízení – vodopád, agile nebo něco mezi?“ Jan Doležal upřesnil znalostní základ o principech prediktivního i agilního přístupu k vývoji produktu, řízení projektu atd. a probral i jejich možné kombinace (pro zájemce je k dispozici i shrnující článek). Nyní je dán prostor ryze praktickým zkušenostem a formu webináře nahrazuje interaktivní panelová diskuze.

Účastníky pro panelovou diskuzi jsme vybrali tak, abychom zcela pokryli zkušenosti jak  z agilního světa, tak z  prediktivního řízení projektů i jejich kombinací.

Panelová diskuze  bude moderována Janem  Doležalem  (LinkedIn profil) a jeho pozvání do panelu přijali: (Pokračování textu…)

Agile nebo waterfall? A je to vůbec správná otázka?

Agile nebo waterfall (vodopád), dva velmi diskutované přístupy, které se snaží řešit to samé – řízení projektu, vývoj produktu, dodávku služby. Předmět zájmu je v podstatě shodný, liší se však způsob dosažení.

Velmi snadno lze zjistit, že vodopád znamená něco dodávat v rozsáhlejších krocích, fázích, a k tomu že existuje v podstatě standardní životní cyklus takového způsobu práce. Agile že kombinuje iterativní a inkrementální přístup a také existují nějaká pojetí životních cyklů, avšak tady je rozptyl možností o dost větší. Mezi další dobře patrné rozdíly patří i pojetí a rozdělení rolí (nebo jeho absence). Ale to je jen povrch… co je pod hladinou?

Diskuze ve firmách a v komunitě je poměrně ostrá. Existují zastánci obou táborů, kteří vidí v „tom druhém“ přístupu veškeré zlo světa. Někdy až dětinsky. Zastánci agilního přístupu často argumentují rychlejšími časy dodávek, spokojenějšími zákazníky i týmem a dalšími velmi zajímavými atributy. Kdo by to nechtěl, že? Je to však reálně dosažitelné? A na čem to vlastně závisí?
Pojďme si tedy alespoň ve zkratce probrat oba přístupy, nahlédnout pod povrch a hledat to, co je podstatné.
(Pokračování textu…)

Webinář Hybridní přístupy – PM, Agile nebo něco mezi?

Zveme Vás na free webinář (zdarma) pořádáný IPMA.CZ ve čtvrtek 4.3.2021 od 16:00 do 18:00, na kterém Vás Honza Doležal provede rozhraními agilního a prediktivního světa. Co Honza slíbil ohledně obsahu?

Přihlásit se můžete na webu ipma.cz nebo na události na LinkedIn. Těšíme se na Vaši účast!

Konference PM 2021 bude v září!

Konference Projektový Management vznikla již v roce 2005 a od té doby proběhlo 12. ročníků, kterých se v roce 2019 zúčastnilo 250 projektových manažerů a agilistů z ČR a Slovenska napříč všemi obory. Kromě výborných přednášek a praktických workshopů je ojedinělým rozsáhlý společenský večer, který poskytuje mnoho příležitostí k networkingu.

Za organizaci a program je zodpovědný stabilní tým Eva Šviráková (FMK UTB) a Jan Doležal (PM Consulting), kteří se podíleli na všech ročnících. V roce 2020 konference nemohla ze známých důvodů proběhnout. Tématem pro rok 2021 je JÁ vs. MY. A protože květen 2021 je z hlediska vládních protiepidemických opatření značně nejistý, rozhodli jsme se rovnou směřovat na termín v září.

Program bude vycházet z neuskutečněného ročníku 2020, byť lze samozřejmě očekávat aktualizace. Především se můžete těšit na v ČR ojedinělý počin – rozsáhlý OPEN SPACE.

Registrace provedené v roce 2020 plně přenáší do roku 2021. Kdo tak ještě neučinil, tak se může registrovat zde. Těšíme se na setkání ve Zlíně!

Scrum Guide 2020 – v čem jsou hlavní změny nové verze?

V půlce listopadu 2020 vyšla nová verze hlavního agilního rámce – Scrum Guide 2020. Změn není mnoho, avšak jsou zajímavé a rozhodně ku prospěchu věci. Obecně lze říct, že Scrum Guide 2020 se jednak přizpůsobil dobré provozované praxi a jednak je zas o něco lepším vodítkem pro ty, kdo se Scrumem začínají. Zároveň se celý dokument zjednodušil a zeštíhlel, což je také jen dobře. Týmy zas mají možnost mít o něco více volného prostoru v aplikaci a přitom být v souladu se Scrum Guide. Pojďme se tedy podívat na jednotlivé změny oproti verzi 2017.

1. Volnější pojetí Scrum Guide

Verze 2017, čtvrtá verze, byla díky snaze o upřesnění poněkud normativnější, než byl Scrum Guide na začátku. A jak byl také původně zamýšlen. Mělo jít o minimální, avšak dostatečný rámec pro práci agilních týmů. Pátá verze (2020) se k tomuto pojetí vrací. (Pokračování textu…)

Kmenové vůdcovství – klíč k agilní kultuře

Kmenové vůdcovství (Tribal leadership) je název knihy kterou napsali Dave Logan, John King a Halee Fisher-Wrightová. Shrnují v ní výsledky svého desetiletého výzkumu v 24 organizacích s celkem 24 000 zaměstnanci. Poprvé vyšla v New Yorku v roce 2008 a zřejmě i díky tomu není zaměřena na agilní a neagilní firmy a kultury. Otázka agility se v ní vlastně vůbec neřeší. Nicméně, výsledky daného výzkumu mají obrovský přesah, ať už do konvenčně či agilně řízených firem a týmů. V současném kontextu může kmenové vůdcovství velmi napovědět, proč se některé změny (např. agilní transformace, ale nejen ta) prostě nedaří a co se s tím dá dělat.

Výzkum, který je základem „teorie“ kmenového vůdcovství je položen na základních otázkách: „V čem se vlastně liší úspěšné firmy? Jak je možné, že např. dvě nemocnice, které jsou od sebe přes ulici a mají tedy tytéž podmínky, vykazují zcela rozdílné výsledky? V jedné chtějí všichni pracovat nebo mít stáž, zatímco o druhou není zájem?“.

Odpovědí jsou kmeny, respektive těžiště kultury v těchto kmenech. Naši výzkumníci si totiž povšimli, že ať už je organizace jakkoli velká, lidé se v ní shlukují do skupin mezi 20 a 150 členy. Tyto skupiny, které jsou označeny jako kmeny, vykazují silné sdílení určitých znaků, principů a způsobů chování. Tedy kultury. Víc než 20 lidí je potřebných pro dostatečnou rozmanitost a počet vazeb, méně než 150 zase znamená, že členy své skupiny, svého kmene, dostatečně znáte. Asi jako se mezi sebou znají lidé v malé obci. (Pokračování textu…)

Hybridní řízení projektů D. R. Robinse – budoucnost nebo chiméra?

Co je to hybridní řízení projektů D. R. Robinse? Jedná se v podstatě o jeden z výsledků diskuze, zdali řídit projekty a vývoj konvenčně (vodopádově) nebo některým z agilních přístupů. Někteří jsou přesvědčeni, že je optimální oba přístupy kombinovat a používat současně. Velkým propagátorem tohoto smíšeného přístupu je David R. Robins, který o tom publikuje články a dal dohromady dokonce i Hybrid project management manifesto a také sw nástroj na podporu tohoto způsobu řízení.

Existuje už jen málo fanatických pravověrců, kteří by tvrdili že prediktivní nebo agilní přístup je ten jediný vhodný vždy, všude a za všech okolností. Většina lidí s praktickými zkušenostmi dobře ví, že prediktivní způsob řízení projektů má své místo a je v určitém kontextu nejlepší řešení. A na druhé straně, je jasné, že jsou kontexty a zadání, kdy je nejlepší postupovat agilně. Hybridní přístup se snaží využít výhody obou přínosů, nicméně vtírá se pochybnost, aby při tomto řešení ala „chytrá horákyně“ nedošlo k „vylití vaničky i s dítětem“. (Pokračování textu…)