Projektové řízení v roce 2025 – 5 trendů, které změnily praxi

Projektové řízení v roce 2025 nebylo dějištěm revoluční změny, jako třeba úplně nové metodiky ani dalšího „frameworku“. Byl však rokem znatelného posunu v tom, jak organizace projekty řídí, hodnotí a využívají.

Z našeho pohledu a práce s našimi klienty se opakovaně potvrzovalo, že úspěch projektů dnes nestojí na nástroji, ale na schopnosti správně se rozhodovat v nejistém prostředí. Níže shrnujeme pět trendů, které v roce 2025 formovaly projektové řízení napříč odvětvími – a se kterými se pravidelně setkáváme v reálné praxi.

1. AI jako běžná součást práce projektového manažera

Umělá inteligence se v roce 2025 stala standardním pracovním nástrojem projektových manažerů a PMO. Ne jako náhrada rozhodování, ale jako podpora kvality a rychlosti práce.

Nejčastější využití v praxi:

• příprava a konsolidace reportů,
• práce s daty a trendy,
• podpora plánování a práce s riziky,
• shrnutí informací ze schůzek a workshopů.

Zároveň se ukázalo, že klíčové otázky nejsou technologické, ale organizační:

• kdo rozhoduje,
• kdo nese odpovědnost,
• jak jsou data používána atd.

Což asi není překvapivé, to se tak nějak řešilo vždy, nezávisle na sofistikovanosti technologické podpory. Nicméně, v organizacích, kde AI skutečně přináší hodnotu, je vždy jasně ukotvena governance projektu, je jasné, kdo rozhoduje a jaké jsou komunikační toky.

2. Posun od „dodání projektu“ k řízení přínosů

Rok 2025 definitivně potvrdil, že projekt nelze hodnotit pouze podle splnění plánu, případně výhradně podle naplnění KPI nastavených na začátku (OTIFOB). Stále více organizací pracuje s:

• řízením přínosů,
• outcome-based přístupem (záleží na reálných dopadech),
• průběžným ověřováním hodnoty (a případnými adaptivními změnami směrem k vyšší hodnotě).

V praxi to znamená:

• méně fixních plánů, více roadmap,
• častější rozhodování o prioritách,
• větší ochotu projekty upravovat nebo zastavit.

Projektové řízení se tím přibližuje strategickému řízení změn, nikoli jen realizaci zadání. Hezky to shrnuje PMI v konceptu MORE. Vlastně tak pokračuje a posiluje trend, kdy je projektový manažer zároveň i change managerem a rozdíl mezi řízením projektu a řízením změn (change management) se stírá.

3. Hybridní řízení jako profesní standard

Diskuse „agile vs. waterfall“ v roce 2025 v podstatě ztratila smysl. Úspěšné organizace pracují hybridně:

• kombinují prediktivní prvky governance,
• využívají agilní přístupy tam, kde to dává smysl,
• přizpůsobují přístup kontextu projektu.

Hybridní řízení přestalo být kompromisem. Stalo se kompetencí zkušeného projektového manažera.

V praxi to však znamená skutečně zkušeného projektového manažera s dobrou znalostí různých metodik, rámců, přístupů a nástrojů. Jinak hrozí velké riziko, že se v tom „utopí“ a organizace spolu s ním. Tedy, že se spadne do pasti: „Nejsme schopni to řídit prediktivně a zároveň nejsme schopni vytvořit podmínky pro agilní přístup. Tak to přestaneme vědomě jakkoliv řídit, budeme reagovat na to, co nastane a začneme tomu říkat hybrid.“

Problém hybridního přístupu je v tom, že vlastně nejde nějak jednoduše a směrnicově popsat, aby se podle toho mohl junior řídit. Aby se měl čeho chytit. Chce to širší přehled, systémové myšlení a celkově nadhled a cit, aby bylo možné pro konkrétní projekt a kontext „namíchat“ ty správné ingredience.

A to není samozřejmě jen problém pro projektové manažery, ale pro management organizace obecně. Různorodost se zvládá jen obtížně.

Možná i to stojí za určitou zpátečkou, kterou zařadilo PMI ve svém PM BoK standardu a od skupin principů se vrací zpět k přeci jen návodnějším procesům.

4. PMO jako strategický partner, ne kontrolní orgán

Výraznou změnou roku 2025 je častý posun role PMO. Funkční PMO dnes:

• pomáhá prioritizovat iniciativy,
• podporuje strategické rozhodování,
• pracuje s kapacitami a přetížením organizace.

Méně se zaměřuje na reporting a administrativní podporu celkově, více na smysluplná rozhodnutí. PMO se tak v mnohých organizacích stává klíčovým článkem mezi strategií a realizací.

Vlastně jde o důsledek předchozího trendu, kdy PMO může pomáhat managementu organizace zvládat chaos a dělat smysluplná rozhodnutí.

Pokud tedy vaše PMO „pouze“ sbírá data pro reporty, je možná načase se zamyslet, jestli je to dost a jestli by nestálo za úvahu redefinovat její roli.

5. Leadership a power skills v centru pozornosti

S rostoucí komplexitou projektů se ukázalo, že největší rizika obvykle nejsou technická, ale lidská. V roce 2025 se do popředí dostaly:

• leadership,
• práce se stakeholdery,
• facilitace rozhodování,
• zvládání konfliktů a nejistoty.

Power skills přestaly být „měkké“. Staly se rozhodujícím faktorem úspěchu projektů.

Ovšem pozor – to vůbec neznamená, že by „hard“ dovednosti přestaly být potřebné a důležité. Trošku zjednodušeně, pokud nemáte jasný směr, nemáte žádný plán, neumíte stanovit priority nebo spočítat náklady, tak to „prostě neukecáte jen na softskilly“ a dříve nebo později vás to doběhne.

Skutečně schopný a seniorní PM má totiž obojí. Respektive, ještě víc, jak dlouhodobě říkají PMI, IPMA i Prince2 – je potřeba mít znalosti technik a nástrojů, měkké dovednosti a rozumět byznys kontextu. To se vlastně dlouhodobě nijak nemění, jen aktuálně posílil akcent na měkké dovednosti, protože na něj technologické firmy zřejmě příliš nedbaly.

Ale kdo s tím má zkušenost, tak dnes dobře ví, že především mladší kolegové potřebují mimo jiné chápat smysl svého konání, jinak jejich motivace prudce vadne.

Shrnutí – co ukazují trendy pro projektové řízení v roce 2025?

Rok 2025 ukázal, že projektové řízení dospívá.

• Od nástrojů k myšlení.
• Od kontroly k hodnotě.
• Od procesů k lidem.

A to je dobře. Alespoň podle nás a průběžně upravujeme naše tréninky a kurzy v souladu s těmito trendy.