Paretovy diagramy (Pareto diagrams) vychází z prací italského ekonoma Vilfreda Pareta (1848–1923), který na základě statistických údajů stanovil pravidlo, že ve většině případů 20 % příčin způsobuje 80 % problémů. Paretova analýza se snaží rozborem podkladů určit množinu rozhodujících příčin problémů, na které je důležité se zaměřit. Digram v této aplikaci vyjadřuje pomocí histogramu četnost poruch způsobených danou příčinou.
Participativní styl vedení (participating): lídr a dotčený jedinec či skupina se již společně rozhodují o způsobu řešení úkolu, lídr se příliš nezabývá věcnou rovinou řešení, ale orientuje se spíše na vztahy.
PDCA cyklus (Plan-Do-Check-Act) je základem moderního pojetí managementu kvality. Význam je Plan - plánuj (vymysli) změnu (ke zlepšení procesu), Do - proveď (implementuj) změnu v malém rozsahu, Check - prověř, zdali jsou výsledky dle očekávání, Act - implementuj plošně.
Ve čtvrté fázi vývoje týmu "performing" jsou členové týmu schopni pracovat jako vysoce efektivní a výkonná jednotka i bez svého manažera. Umí takto pracovat a mají k tomu motivaci.
Jelikož tým sám o sobě je schopen dělat potřebná rozhodnutí, je manažerský styl hodně participativní, až pouze podpůrný.
Co je Persona? Technika užívaná v rámci Scrumu a s původem v marketingu. Persona je fiktivní postavou, kterou používají vývojáři k tomu, aby popsali typy uživatelů, určovali, kdo jsou a co dělají s produkty v příslušných souvislostech. Vývojáři vytvářejí persony z uživatelských dat, pro porozumění uživatelským potřebám, cílům apod., čímž získávají cenné informace o cestách uživatelů produktem (způsobech použití produktu) a později o testovacích prototypech.
PERT – Program Evaluation and Review Technique. Technika spočívá ve výpočtu nejpravděpodobnější doby trvání. Činnosti přiřadíme tři odhady doby trvání: optimistickou, normální a pesimistickou. Následně sečteme 1 x optimistickou + 4 x normální + 1 x pesimistickou a výsledek podělíme 6. Tím získáme vážený průměr pro odhad doby trvání.
Plán řízení projektu (project management plan) je dokument nebo sada dokumentů, které pokrývají budoucí projekt ve všech relevantních otázkách řízení a to tak, že je stanoven postup pro danou oblast a následně i výchozí plán pro danou oblast. Velmi důsledně je zde reflektován princip „Nejprve se domluvme, JAK to budeme dělat a poté teprve něco děláme.“
Planned Value (PV) jsou plánované náklady na vytvoření produktu k datu měření a kontroly. Dříve též jako BCWS.
Co je Planning poker? Je to metoda relativního odhadování. Je často používán v rámci Scrumu. Většinou se jedná o nějak upravenou Fibonacciho posloupnost (následné číslo je součtem dvou předchozích), např.: 0, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 20, 40 a 100, doplněné o karty:
Poté, co Product Owner představí nějakou user story, si každý člen vývojového týmu provede svůj vlastní odhad a vybere si kartu s příslušnou hodnotou (tajně). Na pokyn pak celý tým najednou vynese své karty. Ti, kdo dali nejvíce a nejméně pak vysvětlí, proč zvolili dané hodnoty. Následuje další kolo a to tak dlouho, dokud nedojde ke shodě a tedy potřebné úrovni porozumění.
Plánovaná hodnota (Planned Value - PV) jsou plánované náklady na vytvoření produktu k datu měření a kontroly. Dříve též jako BCWS.
Plánování je druhá fáze řízení projektu, během které je sestaven plán řízení projektu (project management plan). Ten obvykle obsahuje minimálně definovaný rozsah projektu (WBS), harmonogram a rozpočet projektu. Během plánování jsou určeny nejen vlastní plány pro relevantní oblasti, ale také pravidla pro práci projektového týmu a řízení daného projektu jako takového.
Plánování řízení kvality (Plan quality management) je proces z oblasti řízení kvality projektu. Jde o stanovení, které požadavky a normy kvality se vztahují na daný projekt a určení, jak bude ověřeno, že projekt splňuje požadavky a zvolené standardy. Za tím účelem je jako součást plánu řízení projektu vypracováván plán řízení kvality projektu.
PMI - Project Management Institute. Profesní organizace projektových manažerů se sídlem v USA. Spravuje a rozvíjí standard PM BoK - Project Management Body of Knowledge.
PMO - Project Management Office (projektová kancelář ) je oddělení v rámci trvalé organizační struktury, které může být pojato jako místo, kde je definována metodika nebo se může jednat o orgán kontroly kvality řízení projektů, případně se jedná o oddělení realizační - oddělení projektových manažerů. Uvedená pojetí se mohou různě prolínat, avšak je vhodné co nejvíce organizačně oddělit funkce realizační a kontrolní.
Jako podprojekt (subprojekt) je označována část komplexního projektu, v rámci které je realizován jeden z výstupů, přičemž práce na daném výstupu samotném splňuje atributy projektu.
Poprojektová fáze (řízení projektu) je obdobím po ukončení projektu, ve kterém je "produkt" projektu v běžném provozu. V tomto období většinou běží různé garance a záruky, projekt jako takový však skončil. V této fázi je také dobré udělat zpětné vyhodnocení, zda skutečně nastaly očekávané přínosy nebo ne.
Portfolio je skupina programů, projektů nebo činností řízených jako skupina za účelem dosažení strategického cíle. Komponenty portfolia nemusí být nutně vzájemně provázané nebo míst související cíle. Komponenty portfolia jsou kvantifikovatelné, tedy je možné je měřit, třídit a prioritizovat.
Manažer portfolia může být jednotlivec nebo také skupina či řídící orgán zodpovědný za ustavení, sledování a řízení všech přidělených portfolií. Musí být zkušenou osobou, s velkým přehledem nejen v oboru organizace, ale i v metodách a technikách z oblasti řízení projektů, programů a portfolií. Vždy se jedná pozici velmi blízkou vrcholovému vedení organizace.
Poučení z projektu (lessons learned) je finální dokument, ve kterém tým řízení projektu, případně manažer projektu, shrnují to nejvýznamnější know-how, které na projektu vzniklo. Obvyklými vstupy jsou registr rizik, seznam bodů k řešení a seznam poučení.
Power vs. interest grid (matice vliv x zájem) je nástroj používaný během procesu řízení zainteresovaných stran. Výstupem je rozdělení zainteresovaných stran do 4 skupin podle míry vlivu na projekt (power) a míry zájmu (očekávání - interest). Snažíme se nalézt ty zájmové skupiny, které označujeme jako klíčové hráče. Jsou to ty skupiny nebo jednotlivci, kteří mají největší vliv na náš projekt a přitom mají i vysoká očekávání (zájem).
Požadavky na kvalitu zahrnují veškeré podmínky a kritéria potřebná k ověření úspěšné dodávky výsledku projektu nebo naplnění některého jiného požadavku.
PPP program je kontinuální úsilí, obvykle série projektů a dalších akcí, které mají za cíl rozvíjet a optimalizovat systém řízení projektů v organizaci.
Pracovní balík je položka na nejnižší úrovni WBS. Obsahuje ucelený objem práce (výsledek k dodání), který je oddělitelný od ostatních výsledků a je k němu jednoznačně přidělitelná zodpovědnost. V rámci popisu pracovního balíku (WBS dictionary) je obvykle blíže popsán očekávaný výsledek, jsou stanovena akceptační kritéria, určeny úkoly k provedení a pracovní balík je také naceněn co do pracnosti (čld) a nákladů.
Předávací protokol je dokument, který formálně potvrzuje předání dílčího (nebo úplného) výstupu projektu. Předání ještě nemusí znamenat akceptaci, ke které dojde, až si příjemce výstup otestuje.
Předprojektová fáze (řízení projektu) označuje období od vzniku úvodní myšlenky na projekt až po jeho formální zahájení. Obvykle nebývá brána jako přímá součást životního cyklu projektu a probíhá v různých organizacích i velmi odlišně.
Předprojektová úvaha je zjednodušený dokument, který mezi sebou kombinuje projektový záměr a studii proveditelnosti. Je vhodný především pro jednodušší projekty.
Přenesení rizika je jednou z rizikových strategií používaných při řízení rizik projektu. Někdy též jako „pojištění rizika“ nebo "risk transfer". S rizikem jako takovým se nic neděje, pouze je přesměrován jeho dopad na „třetí stranu“ (která o tomto převodu ví a souhlasí s ním). Typickým příkladem této strategie je pojištění. Jedná se tedy o opatření, které má obecně dopad do nákladů.
Příležitost (projektu) je nejistá událost či podmínka, která, pokud nastane, má pozitivní dopad na projekt (případně na organizaci, která je nositelem projektu). Ve vyspělých organizacích je obvyklé projektové příležitosti řídit.
PRINCE2 - PRojects IN Controlled Environments je metodika pro přípravu a řízení projektů s původem ve Velké Británii. Je procesního charakteru. Spravuje ji a rozvíjí společnost Axelos.
Přínosy projektu (očekávané přínosy) jsou důvod realizace projektu jako takového. Přínosy a cíl projektu spolu tvoří tzv. "byznys případ (business case) projektu" (investice do projektu – dosažení cílového stavu musí být vyvážena adekvátními přínosy). Za soulad projektu s očekávanými přínosy zodpovídá vlastník projektu (sponzor).
Co je Product Backlog? Je to pojem ze Scrum rámce. Jedná se o uspořádaný seznam všeho, o čem se ví, že bude v produktu potřeba. Jedná se o jediný zdroj požadavků na jakékoli změny, které je třeba v produktu provést. Za obsah, dostupnost a prioritizaci product backlogu je plně zodpovědný Product Owner.
Product backlog není nikdy úplný. V počátečních fázích obsahuje aktuálně známé a nejlépe pochopené požadavky. Product backlog je dynamický; neustále se mění, aby zajistil adekvátnost, konkurenceschopnost a užitečnost vyvíjeného (upravovaného) produktu.
Product backlog má zastřešení v podobě Product Goal.
Pojem související s procesním rámcem Scrum. Pokud je zformulována kvalitní vize produktu, je dalším krokem tzv. „Product discovery“, tedy prozkoumání produktu, ve smyslu, co že bychom to vlastně měli vytvořit. Výsledkem je pak obvykle základně naplněný Product Backlog.
Product Goal (cíl produktu) popisuje budoucí stav produktu, který slouží jako cíl pro Scrum tým, který plánuje směrem ke splnění tohoto cíle.
Cíl produktu zastřešuje produktový backlog, který definuje, „co“ naplní produktový cíl.
Produkt je prostředek, který přináší hodnotu. Má jasnou hranici, známé zúčastněné strany, dobře definované uživatele nebo zákazníky.
Produktem může být služba, fyzický produkt nebo něco abstraktnějšího.
Produktový cíl je pro Scrum Team dlouhodobým cílem. Než se pustí do dalšího, musí splnit (nebo opustit) jeden cíl.
Product Owner (vlastník produktu) je součást Scrum týmu. Je zodpovědný za maximalizaci hodnoty produktu, který je vytvářen vývojovým týmem. Konkrétní postup / způsob, jak k tomu dochází, se může značně lišit u různých organizací, Scrum týmů a jednotlivců.
Vlastník produktu je jedinou osobou odpovědnou za správu „Product Backlogu“. Product Owner je jedna osoba, nikoliv výbor, komise, či jiné uskupení více lidí. Product Owner může v Product Backlogu reprezentovat a realizovat požadavky a potřeby „skupiny lidí“, ale pokud chce někdo změnit prioritu položek v Product Backlogu nebo tam vložit nové, musí se obrátit na vlastníka produktu.
Co je Product Roadmap? Pojem související s procesním rámcem Scrum. Pro lepší představu o budoucím směru vývoje a také pro komunikaci s okolím jsou často vytvářeny „produktové mapy“ (Product Roadmap). Jedná se o stručné a přehledné vyjádření, co lze (s aktuálním stavem poznání) očekávat v budoucích obdobích.
Nejedná se však o plán nebo zadání. Spíše jde o vizi, kam se bude další vývoj směřovat. Lze tedy očekávat průběžnou aktualizaci a velké množství změn.
Formát je pak nejčastěji jako ve formě vlastností uvolňovaných v rámci jednotlivých verzí (releasů) – tedy feature-based roadmap (či také storymap) nebo je voleno členění dle postupně plněných cílů (goal oriented roadmap; GO Roadmap).
Product vision (vize produktu) je pojem související s procesním rámcem Scrum. Je to základní kámen pro sestavení Produktového backlogu. Vize vyjadřuje základní smysl a hodnotu vytvářeného produktu.
Formulace vize produktu by měla vyjadřovat:
Program je definovaná skupina souvisejících projektů, podprogramů a programových aktivit, které jsou společně koordinovány tak, aby mohly být získány přínosy nedosažitelné individuálním řízením (bez vzájemné koordinace).
Řešení konfliktu typu prohra–prohra se také říká řešení konfliktu zahlazením. Při něm obě strany konfliktu ustupují ze svého stanoviska. Zahlazení se často provádí tak, že sporný problém je degradován na málo důležitý, než aby stálo o něm diskutovat. Může se však jednat i o eliminaci obou stran (například propuštěním ze zaměstnání). Toto řešení tedy může mít latentní podobu (problém je, ale je neviditelný), nebo podobu reálnou (problém je zcela eliminován).
Project charter (zakládací listina projektu - ZLP, též jako charta projektu), je dokument, ve kterém jsou uvedeny klíčové parametry projektu, jmenován manažer projektu, členové řídícího týmu projektu atd. Za vznik ZLP v průběhu fáze řízení projektu "zahájení" je zodpovědný sponzor projektu.
Project management plan (plán řízení projektu) je dokument nebo sada dokumentů, které pokrývají budoucí projekt ve všech relevantních otázkách řízení a to tak, že je stanoven postup pro danou oblast a následně i výchozí plán pro danou oblast. Velmi důsledně je zde reflektován princip „Nejprve se domluvme, JAK to budeme dělat a poté teprve něco děláme.“
Standard IPMA® ICB v3.1: „Projekt je jedinečný časově, nákladově a zdrojově omezený proces realizovaný za účelem vytvoření definovaných výstupů (rozsah naplnění projektových cílů) v požadované kvalitě a v souladu s platnými standardy a odsouhlasenými požadavky.“
Dle standardu PMI® PM BoK verze 5: „Projekt je dočasné úsilí podniknuté pro vytvoření jedinečného produktu, služby nebo výsledku“.
Projekt manažer je nositelem a zosobněním projektu. Je zodpovědný za koordinaci týmu ke správnému naplánování a realizaci projektu, tedy k dosažení cílů projektu a jejich kompatibilitu s očekávanými přínosy, za které však již ani PM ani tým nezodpovídá (za přínosy je obvykle zodpovědný zadavatel či sponzor projektu). Úkolem manažera projektu je koordinovat tým tak, aby byl dosažen cíl v definovaných parametrech.
V průběhu projektu deleguje manažer projektu zodpovědnost za splnění jednotlivých částí projektu na garanty jednotlivých výstupů.
Projektová dokumentace zahrnuje obvykle dokumenty, související s předmětem projektu (dílem) a také dokumenty, které souvisí s řízením projektu, jako jsou různé plány, rozpočty, matice zodpovědností apod.
Projektová kancelář (Project Management Office - PMO) je oddělení v rámci trvalé organizační struktury, které může být pojato jako místo, kde je definována metodika nebo se může jednat o orgán kontroly kvality řízení projektů, případně se jedná o oddělení realizační - oddělení projektových manažerů. Uvedená pojetí se mohou různě prolínat, avšak je vhodné co nejvíce organizačně oddělit funkce realizační a kontrolní.
Projektová kritéria (aneb atributy projektu) pomáhají určit, zda akci považovat za projekt a tak ji řídit nebo nikoliv. Jsou to:
Projektovým řízením (project management) se rozumí soubor norem, doporučení a „best of practice“ zkušeností, popisujících, jak řídit projekt. Vzhledem k různorodosti projektů jako takových se veskrze jedná spíše o všeobecně platné skutečnosti, určitou filozofii přístupu k řešení dané problematiky než o konkrétní a podrobné směrnice, návody apod.
Projektový tým sestává ze všech osob, které se relevantně podílejí na vlastní (fyzické) realizaci projektu (řídící výbor je obvykle vnímán jako prvek nad projektovým týmem). Obvykle je koordinován manažerem projektu a sestává z garantů za jednotlivé výstupy a dalších osob, které se podílí na realizaci daných výstupů (členů týmu) a které nemusí být z jedné organizace. Více informací naleznete v PM Wiki zde.
Projektový záměr je dokument, který shrnuje úvodní myšlenky na projekt. Vzniká tedy v předprojektové fázi. Obsahuje úvodní formulace zamýšleného cíle, očekávaných přínosů a variant realizace.
PV - Planned Value (PV) jsou plánované náklady na vytvoření produktu k datu měření a kontroly. Dříve též jako BCWS.
